První kamzíci do naší republiky byli přivezeni v roce 1907 do Lužických hor. O dovoz alpských kamzíků do Jeseníků v roce 1913 se zasloužil Řád německých rytířů, který v té době vlastnil zhruba třetinu zdejších lesů. Souhlas k dovozu dal osobně císař František Josef I., který také souhlasil, aby k odchytu došlo v jeho c. a k. revíru, v honitbě Mürzsteg – Neuberg ve Štýrsku, jihozápadně od Vídně, a který kromě toho také celou záležitost financoval. První kamzíci byli dovezeni 22. února 1913 a umístěni byli v připravené obůrce na Suti, která se nachází přibližně uprostřed mezi parkovištěm Hvězda a chatou Ovčárnou. Až do roku 1919 měli lesníci hodně práce, protože aklimatizace zvěře na podmínky v Jeseníkách nebyla jednoduchá. Teprve v roce 1919 se ukázalo, že se kamzíci již přizpůsobili novým podmínkám a v roce 1924 mohli být vypuštěni do volné přírody. Celou problematiku chovu kamzíků sledoval arcibiskup z Vratislavi a v roce 1927 dal postavit obůrku ve Vidlích a nechal dovézt rovněž z Alp další kusy. Lesníci ve Vidlích měli obdobné problémy s aklimatizací jako jejich kolegové na území Řádu německých rytířů. Do volné přírody vypustili kamzíky v roce 1939.

Kamzíci v Jeseníkách zdomácněli, byli chráněni všemi, lesníky, návštěvníky hor i nově vznikajícími ochránci přírody. Kamzíků přibývalo. V roce 1960 začali zaměstnanci Státních lesů Krnov kamzičí zvěř sledovat a dospěli k názoru, že bude nutné regulovat jejich stavy.

V roce 1979 byla vyhlášena kamzičí oblast a s kamzičí zvěří se začalo myslivecky hospodařit.

V letech 1979-1992 se o zvěř staral Poradní sbor pro chov kamzičí zvěře v Hrubém Jeseníku, který uplatňoval všechny správné zásady chovu.

Období let 1992-2004 lze nazvat obdobím temna pro kamzičí zvěř. Změnou zákona o myslivosti získali honitby movití nájemci, kteří v průběhu necelých deseti let snížili stavy zvěře na neúnosnou míru. Ze 650 kusů kamzíků klesl stav na přibližně 100. V tomto období byla omezena činnost Poradního sboru a v tomto období rovněž dala najevo Správa CHKO Jeseníky, že výhledově počítá s úplným vyloučením kamzíka horského ze svého území. Jako důvod uváděla jeho nepůvodnost a škodlivost.

Po roce 2004 došlo k obnově činnosti Poradního sboru pro chov kamzičí zvěře v Hrubém Jeseníku, který je dnes řízen zástupcem Krajského úřadu v Olomouci. Tendence CHKO Jeseníky vyloučit kamzíka horského z území vyvolala v roce 2009 Petici za zachování kamzíka horského v oblasti Hrubého Jeseníku. K petici se přihlásili občané z celé republiky a tak mohl petiční výbor v listopadu 2010 předat v Poslanecké sněmovně i Senátu Parlamentu ČR listiny s 25 132 podpisy na podporu zachování kamzičí zvěře v Jeseníkách. Peticí se zabýval Senát PČR, který pověřil státní správu k dořešení celé problematiky. Na Ministerstvu životního prostředí se následně konalo dne 5. října 2011 jednání za přítomnosti všech zainteresovaných složek a bylo stanoveno, že kamzičí zvěř na území CHKO bude zachována a tato zásada bude promítnuta v Plánu péče CHKO Jeseníky na léta 2014-2023.

V roce 2010 vzniklo Občanské sdružení Jesenický kamzík, jehož cílem bylo připravit důstojné oslavy 100 let vysazení kamzíků v Jeseníkách. Sdružení přispělo v roce 2012 k otevření první výstavy svého druhu o kamzičí zvěři v České republice. Výstava byla uspořádána v šumperském muzeu a v témže roce měla 8 repríz na dalších místech Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Sdružení připravilo sedm

videofilmů o historii a životě kamzičí zvěře. V říjnu 2012 se konala v prostorách zámku v Bruntále mezinárodní konference Kamzíci v Jeseníkách 1913-2013, která ujednotila myšlenky na chov kamzíků v Jeseníkách. Ve spolupráci se šumperským muzeem vyšla koncem roku 2012 ke stému výročí kamzíků obrazová publikace.

Rok 2013 je rokem, ve kterém uplynulo sto let od vysazení kamzíka horského v Jeseníkách. Za tu dobu vyvedla kamzičí zvěř do své jesenické domoviny přes 30 generací zdravé populace, schopné samostatného života a rozmnožování bez lidské pomoci. V době stého výročí vysazení kamzíka v Jeseníkách prokázala naše společnost obdobnou moudrost, s jakou generace našich otců a dědů vytvářela hodnoty, které dnes řadíme ke vzácným pokladům naší současnosti. I naše generace tak může symbolicky předat toto velké kulturní bohatství v podobě kamzičí zvěře v Jeseníkách svým potomkům, jako ho naši předkové předali nám…

Článek mi poskytl jeho autor, Ing. Jiří Pecháček, člen občanského sdružení Jesenický kamzík

Tyto stránky jsou originálním produktem autorky, horami, lesy a loveckými chatami posedlé, 
NESLOUŽÍ KE ZPROSTŘEDKOVÁNÍ UBYTOVÁNÍ.
Zprostředkovatelem ubytování na chatách ve svém vlastnictví jsou Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Více informací zde: eshop.alsol.cz/

Zdeňka Jordanová