Vážená paní Zdenko,
na Vaše stránky chodím celkem pravidelně a se zájmem sleduji Vaše neutuchající nadšení o doplnění dalších a dalších chat. Kdo měl tu možnost a jednou na lovecké chatě spal, či tam strávil několik dní, jistě mi dá za pravdu, že chaty mají svoje nenapodobitelné kouzlo a atmosféru. Já to štěstí měl a vše vlastně začalo někdy v roce 1984 na lovecké chatě Goringovka pod Velkým kotlem, kde jsem měl možnost strávit jako učeň nedalekého lesnického učiliště v Karlově několik večerů při pozorování zvěře. Tu zvláštní atmosféru jakéhosi tajemna mám ve svém srdci napořád a Jeseníky jsou v něm zapsány jako zelená perla a několikrát ročně se do nich musím vypravit z mých rodných Beskyd. Ať na Vašich stránkách dál přibývají další chaty Vám ze srdce přeje Martin

Zdravím do Beskyd, Martine,
mluvíte mi z duše... a kdo nezažil, nejspíš nepochopí... tamější atmosféra a kouzlo je totiž slovy nevyjádřitelné, nepopsatelné...
Jesenických chat už moc na mých stránkách ale nepřibude, došly :-).
Připravené k návštěvě mám právě Beskydy. Snad nastane příhodnější doba k jejich objevování...

Kde se nachází bezejmenný srub

Anonyme,
myslím, že jsem odpověděla už v e-mailu :-).

Asi v roce 1978 jsem šla s oddílem putovní tábor Jeseníkami. Pořádal to tenkrát dům dětí, měli jsme danou trasu a zajištěné ubytování. Protože jsem tenkrát byla dvacetiletá a v Jeseníkách poprvé, matně vzpomínám na pár míst Červenohorské sedlo, Švýcárna, Barborka....Spali jsme také na chatě, kde mi jeden z účastníků onemocněl vysokými teplotami a potřebovali jsme lékaře. Pamatuji si, že se o nás tenkrát měl postarat muž, kterému říkali Generál....Dojel pro lékaře a ten odvezl účastníka do nemocnice do Jeseníku. Já jsem si mohla konečně vydechnout a jít za úplňku pozorovat do lesa jeleny , moc jsme toho už nenaspali...Druhý den mne Generál vzal na motorku a odvezli jsme mu jeho věci, protože si pro něj následně přijeli rodiče. Můj oddí pokračoval s partičkou Generálových kamarádů, kteří tam s námi pobývaly, na Rejvíz....Po letech jsem Jeseníky navštívila a pátrala po chatě...Dnes se domnívám, že se jedná o Podzámeckou chatu....Vím, že to bylo na romantickém místě a potkala jsem se tam s úžasnými lidmi, které jsem už nikdy neviděla, ale velice často jsem svoji zkušenost vyprávěla a nikdy jsem nezapomněla na tu magickou úplňkovou noc a skvělé lidi, kteří mi v době bez mobilů a jiného spojení moc pomohli. Kdyby se tu našel někdo, kdo znal místního "správce" Generála a nebo tam v té době jezdil, budu ráda za nějaké potvrzení, že se mi to nezdálo a opravdu jsem to prožila......:-).