Milá Vlaďko, abych řekla pravdu, na mapě se pracuje, jenže... Mým cílem nikdy nebylo ublížit Jeseníkům tím, že jim způsobím těmito stránkami ztrátu intimity. Bohužel plánovaný NP Jeseníky je v budoucnu o ni připravit může. Na našich horách je právě krásné to, že nejsou tak frekventované jako třeba Šumava a Krkonoše. Vždyť jen na třech chatách (ze všech zatím publikovaných) jsem někoho o víkendu potkala. Ta jejich krása je právě v jejich opuštěnosti. Proto mapu, která bude dokonalá (jsem hravá), na stránkách nezveřejním. I já chaty dohledávám dle turistických map... V tom je to dobrodružství... Chcete-li nějaké konkrétní údaje, můžete mi napsat e-mail.

také já vím o chatě která není na seznamu. Nalézá se nad obcí Maršíkov a dnes leží v oboře Rudno. Je u ní krásný obraz od pana Michálka s loveckými motivy. Pavel Loučná nad Desnou

Díky, Pavle. Určitě se tam vypravím...

Na sedmi z uvedených chat (a na dalších třech neuvedených) jsem s kamarády myslivci odpracoval stovky hodin při opravách. Troufám si tvrdit,že nejméně tři jsme zachránili před úplným zánikem. Např. chatu "Dědovku" na Velkém dědu aj. V případě zájmu mám bohatou fotodokumentaci. Zdravím a přeji vytrvalost,protože jste teprve na začátku. P.Ž.

Pavle, v mnoha případech právě díky takovým lidem jako jste vy a vaši kamarádi, se daří zachovat hodně zde publikovaných chat. Jsem opravdu ráda, že jste se ozval. Velmi si vážím vašeho úsilí, které jste vynaložili ve svém volném času k záchraně objektů. Jistě máte hodně zážitků, na které takové akce bývají bohaté. Uvítám, poskytnete-li mi nějaké fotografie nebo informace o té které chatě.

Moc me potesilo si prohlednout tuto web-stranku. Po 30 letech zivota v zahranici clovek zjistuje, jak jeste malo o svem rodnem kraji vi. Mnoho techto krasnych mist jsou mi nezname a snad se toho dockam, je jednou v budoucnosti navstivit. Clovek nikdy nevi, kam se na sklonku zivota jednou uchyli. Vetsinou nachazi smysl prave tam, odkud vysel.
Plne se take ztotoznuji s myslenkou tykajici se historie tohoto kraje. O teto historii jsme jako deti malo slyseli. Tehdy dospeli lide se casto o historii malo zajimali spise je jen zajimala pritomnost a budoucnost. Proto si mnoho veci nevazili a kolikrat nemeli k ruznym hodnotam vztah, ktere ale byly prave budovany generacemi predtim. Tyto generace byly pro ne cizi lide, ktere nikdy nevideli a take k tomu nemeli prilezitost se s nimi osobne setkat. Ale takova uz nekdy byva historie, tvorena politikou a valkou. Az snad ta druha a treti generace najde zase nejakou postupnost v budovani hodnot pro dalsi generace a vice si vazit tech hodnot a mist, ktere byly vybudovany prave nam neznamymi generacemi. K tomu patri castecne i tyto krasne chaty a mista v Jesenikach. Moc si toho vazim, ze tyto zajimava mista najdou znovu obnovu a zverejneni jejich historickych hodnot. Tim se uceli i historicky pohled na tento kraj pro nove generace.

Zdenku, tvůj příspěvek představuje další, jiný úhel pohledu. Vyjádřit se k němu pár větami mi nejde. Mám načtenu spoustu vzpomínek původních odsunutých obyvatel a okamžitě se mi vybavily. Dokážeme-li odstranit naprogramování získané vzděláním, výchovou, oprostíme-li se od vlastního ega, snad jen pak dokážeme použít vhled a schopnost vcítit se do mysli původních obyvatel, když opouštěli milované Jeseníky (zkusme si jen představit, že bychom byli na jejich místě). Stopy jejich poctivé práce nesou i Jeseníky - v podobě chodníků, loveckých chat, … A právě z tohoto hlediska považuji za etické zachovat tu krásu, tu krásu v její opuštěnosti...

Milá Zdeni ,jednoznačně musíš vydat knihu. Ne všichni mají možnot sdílet tuto krásu na internetu a potěšila bys nepředstavitelné množství lidí, kteří by touto knihou mohli obdarovávat ostatní.

Zlatuš,
na knihu to zatím není. Chybí informace, systém, zatím je to takový chaos a opravdu povrchní. Ale kdoví, třeba jednou v důchodu... :-), to se ještě načekáme :-), pokud se vůbec dočkáme :-) ...

Dobrý den, svým albem chat jste mi připomněla některé krásné zážitky z dětství, které jsem strávila jako dcera polesného Ing. Josefa Šplíchala na polesí v Karlově pod Pradědem. Díky " zeleným kořenům" jsem vystudovala lesařinu a provdala se do lesácké rodiny ve vedlejším údolí Jeseníků - Vrbna pod Pradědem. Pracuji u Lesů ČR v Šumperku a tak jsem poznala další část Jeseníků. Většinu chat z vaší kartotéky znám, některé ještě chybí. Například tzv. Goeringova chata na úbočí Velkého kotle, Sokolí chata z videlské strany a další. Snad se mi podaří je v dohledné době navštívit a doplnit váš seznam.
Díky za zachycení unikátní atmosféry některých loveckých chat, víc a víc nám zvětrává a mění se na komerční zápach :-)
Hana Komárková
P.S.
Silonova chata se jmenuje podle lesního rady Jiřího Slona, který si upravil příjmení na pro něj přijatelnější: Silon. Vím to od tchána, který pracoval od poválečných let až do svého důchodového věku na polesí Vidly a měl chatu na revíru. Dodnes ve Vidlích žije a jeho vzpomínky by vydaly na několik knih :-).

Milá Hani, jsem ráda, že jste se mi ozvala. Děkuji vám za informaci o panu Slonovi. Snad se někdo ozve a sdělí mi, kdo byl pan Háša, pan Duras, pan Opletal, Vilém,... Je ještě hodně chat, které mám v plánu vyhledat a doplnit. Chybí mi celé pásmo Orlíku, chata Rudohorka, Keprník, Opletalova chata, Vilémova chata a další. Jsem za to ráda, protože mám pořád nové cíle. Je pořád co poznávat. Do výletů zapojuji už celé příbuzenstvo a zažíváme spoustu dobrodružství. Není totiž vždy snadné chatu nalézt. Za jakékoli další informace vám budu nesmírně vděčna... P.S. Göringovku jste přehlédla.

Kdysi dávno jsem navštívil starého lesníka a on lecos povídal o loveckých chatách. Vzpomínám, že o Opletalce říkal, že nese jméno po prvním prvorepublikovém řediteli st. lesů Dr. Opletalovi.
Wikipedie praví:
Prof. Ing. Josef Opletal (20. listopad 1863 Studenec (Čelechovice na Hané) – 18. prosinec 1953 Brno) byl významný český lesník.
Vystudoval Vysokou školu zemědělskou ve Vídni, poté krátce působil v praxi Ratajích nad Sázavou, později dlouhodobě v Bukovině. V roce 1919 nabídl své služby Československé republice. Působil jako ředitel státních lesů a statků v Banské Bystrici. Od roku 1921 pracoval ve funkci generální ředitel státních lesů a statků v Praze. Rezignoval na funkci poté, co se střetl se státní byrokracií, která prosazovala prodej dřeva dřevařským společnostem na základě dlouhodobých smluv. Poté přešel na lesnickou fakultu v Brně, kde pracoval jako profesor lesní těžby a technologie. Dále byl zvolen děkanem fakulty a rektorem Vysoké školy zemědělské a byl mu udělen čestný doktorát technických věd. Světovou proslulost získal prací o lesním dopravnictví (1913), která byla oceněna několika rakouskými a rumunskými řády. Zajímavou památkou na jeho působení je i Lesnický Slavín, který vybudoval v lesích Školního lesního statku Křtiny u Brna.
Zdravím a přeji mnoho hezkých a úspěšných lovů starých chat. vojta

Všichni máme doma teplou vodu, ledničku myčku,.. Dokonce za nás začínají vysávat robotické vysavyče. V létě jezdíme do ciziny k moři, v zimě lyžujeme v Alpách. Díky internetu není problém zjistit co se právě děje u protinožců. Ale o naši historii, kulturu a přírodu se pomalu ale jistě přestáváme zajímat. Díky tomuto nádhernému a dechberoucímu webu si alespoň minimálně dokáži představit jakou krásu máme u nás na dosah.

Zdeni, tohle je jeden z mnoha důkazů o tvé nikdy nevyprchatelné lásce k přírodě. Kéž by každý z nás měl z ní aspoň kousek!
Je mi velkou ctí se s tebou kamarádit. Děkuji moje drahá přítelkyně.
Lenka

PS: Těším se na povídání o Alešově chatě. Vše mně můžeš povykládat třeba cestou k ní.

Leni, už jsem text k "mé"chatě doplnila. A samozřejmě jsem už zjistila, kolik tam toho chybí. Např. že na původních trámech byl napsán letopočet 1871. I ta "moje" chata má svou historii. Srdce mi krvácí, když vidím s jakou lehkostí necháváme chátrat díla původních stavitelů... Na společnou cestu k ní se těším :-).

... a co víc psát?

... všechno mělo a má smysl...

Na Zdeničku a její všestranně činorodou akčnost jsme pyšní všichni, kteří máme čest vedle ní být, někdy i jenom pár minutek v roce !!! Její aktivitu, přehled, zájmy, vůli po novém vzdělávání se - by mohla rozdávat a ještě by jí hodně zbylo.
Nápad s tímto webem je opět perfektní !
Zdeni, díky a doufám, že ti pár lidí pomůže doplňovat - i když již asi moc toho chybět nebude - jak tě znám...... :-)))

Petře, díky, díky za rozšiřování. Nějaké nové informace na doplnění se už objevují. Netušila jsem, kolik lidí - milovníků Jeseníků- tyto stránky osloví...

Milá sestřenko, strejda, tvůj tatínek, by byl na tebe náležitě pyšný!!! Jelikož jsem s vámi ledaskteré chaty prochodila, jsou to i vzpomínky pro mě. Při některých toulkách po lesních chatách byl stýc ještě s námi, některé jsme prošli se vzpomínkami na něj. Je to moc a moc vyvedené, včetně fotografií, o nápadu nemluvě!!Díky moc !!!!!!!!Miluška Hájková, Kvasice, okr. Kroměříž

Mili, tvoje řádky mě dojaly k slzám. Jsem ráda, že se ti stránky líbí... Ještě ti, myslím, dlužím fotky z našeho posledního společného výšlapu, pracovně nazvaného "masakr" :-). Pošlu...